Koupí kteréhokoliv produktu, přispíváte na výrobu pro nevidomé.

Ondřej Zmeškal - ze života slepce

Začátkem roku jsem se sešel s chlapíkem, který mi do telefonu tajemně sliboval ukázat cosi, co by mě možná mohlo zajímat. A opravdu, zvědavost mi nedala.

Když jsme seděli naproti sobě, položil tu věc na stůl a vyzval mě: „Ondro, můžeš se podívat.“
Začal jsem tedy pomalu hmatem zjišťovat, co to asi je. Pod prstama jsem cítil obrovskou oválnou desku, různě členěnou do kruhů a směřovanou jednotlivými políčky ke středu.
„Co to je?“ tázal jsem se zvědavě.
„Hra, kterou mohou hrát nevidomí i vidící lidé dohromady,“ nadšeně mi vylíčil Mirek, který kvůli tomuhle momentu přifrčel až ze svého rodného Valašska.

Hru s magickým názvem „Labyront“ s kamarády plánuje a vyvíjí už řádku let, aby byla dokonalá a vychytaná – při našem setkání mi dokonce popisoval, jak k výrobě hry využívá svoje technické vědomosti, které získal při práci uměleckého puškaře. Desku Labyrontu prý odlévá ve speciální formě, kterou si pro tyhle účely vytvořil. A hrací kostky a figurky? Ty zase tiskne na své 3D tiskárně, aby naplno využil potenciál dnešních moderních technologií.

A jaký byl můj celý zážitek ze hry? Pochopitelně skvělý, protože se při něm zjevil můj obrovsky soutěživý duch a já to Mirkovi pěkně natřel.
Největší radost mám ale z toho, že společenská hra Labyront dokáže propojit naše světy dohromady. Opravdu. Vůbec totiž nezáleží na tom, jestli nevidíte, neslyšíte, máte modrou, nebo dokonce fialovou barvu – tady prostě může hrát opravdu každý.

A pokud vás to celé zaujalo a chcete se o hře dozvědět víc, veškeré informace a odpovědi se dozvíte na stránkách tady.
https://www.shop.labyront,cz

A jedna aktualizace: Míra pozastavil 3D tisk své vymazlené hry, aby namísto toho věnoval veškerý volný čas a energii výrobě ochranných štítů pro nemocnice, které se snaží bojovat s koronavirem. To mi prostě přijde vážně boží!
Takže se určitě nezapomeňte podívat na jeho stránky.